Bašť znak
Obec Bašť
okres
Středočeský kraj
Okres Praha-východ

Vyhledat v textu

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Dějiny obce Velkého a Malého Báště

Dějiny obce Velkého a Malého Báště

vloženo 22.1.2008

podle výtahu z Pamětí obcí okresu Karlínského, jejž kdysi sepsal Karel Zima, bývalý učitel v sousedních Líbeznicích. Tam jest praveno:

     Král Vratislav, panující v letech 1061 až 1092, daroval 7 popluží a les ve Velkém Bašti kapitule Vyšehradské jako prebendu (k užívání). 
Roku 1327 jmenuje se držitelem této prebendy Jindřich, arcijáhen kouřimský a kanovník vyšehradský. Roku 1367 platil kanovník zvaný "de Binge" z této prebendy a prebendy líbeznické 1 1/2 kopy grošů desátku (daně). V tom času koupil Frovin (Frühwein), zlatník a měšťan pražský dědictví v Bášti od Mikuláše, syna Joklína Jílovského. Před rokem 1396 prodáno toto zboží, to jest poplužní dvůr, selské platy, pole, lesy i roboty klášteru Karlovskému na Novém městě pražském. Tento klášter vyměnil pak vše roku 1407 s měšťanem Starého města pražského Kašparem Šotrem, jenž byl toho města rychtářem. Roku 1419 jmenuje se Dorota, vdova po panu Václavu z Báště, měšťanu Starého města pražského, majitelkou. Roku 1446 je zaznamenán Václav, rytíř z Báště (Báštský z Lezojed) jako účastník mezi rytíři, kteří volili za zemského správce pana Jiříka z Poděbrad. Roku 1525 držel Velký Bášť pan Ladislav Popel z Lobkovic a směnil jej v roce 1544 za ves Příčové Luhy. Avšak z neznámé příčiny směna tato zrušena, až v roce 1553 vyměnil jej za obec Zaječice s panem Mikulášem Briknerem; tento zde ve Velkém Bášti zemřel a při kostele v Líbeznicích pochován. Roku 1586 připomíná se pan Jetřich z Vřesovic a na Bášti.
Rodina Popelů z Lobkovic však podržela ve Velkém Bášti ještě nějaké zboží, neb předešlí měli ves pouze v nájmu. Vždyť v roce 1609 pan Zdeněk Smolík ze Slávic, pán na Bášti, koupil 11 poddaných ve Velkém Bášti a krčmu od nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Zdeněk Smolík zemřel roku 1620 v tvralé vzpouře proti císaři Ferdinandovi II. a proto při komisi konfiskační vedle císařské výpovědi ze země ze dne 16. září 1622, odsouzen ke ztrátě 2/3 jmění svého, kteréhož následkem toho ujala se královská komora. Zabavené zboží bylo: statek Velký Bášť, tvrz s dvorem poplužním a vším příslušenstvím, který za 16 624 kop míšenských byl odhadnut. V roce 1623 koupil zboží toto, za odhadnutou částku pan Albrech z Waldštejna, vévoda Frýdlantský. Téhož roku však prodal jej opět Alžbětě Popelové z Lobkovic za hotových 19 500 kop míšenských (cca 97 500 zl. K). Pak byl spojen Velký Bášť se statkem Klecany. Krištof Ferdinand Popel z Lobkovic prodal Velký Bášť roku 1680 hraběti Janu Hertwigovi z Nostizů, který jej připojil k svému panství Pakoměřickému. V jeho držení zůstal v poddanství Velký Bášť až do zrušení roboty roku 1848.
(Tolik z Pamětí obcí okresu Karlínského, dále už navazuje kronikář  Karel Novák)

Dvůr báštecký (velkostatek) byl v roce 1924 v republice Československé částečně rozparcelován. Zbytek statku byl přidělen s výměnou za statek selský čp. 1 panu Zdeňku Schönfeldovi. V roce 1949 převzaly tento statek Čsl. státní statky, ředitelství v Odolena Vodě.

     Koncem 19. století měla obec Bášť 70 popisných čísel, z nichž byly 3 statky ve vlastnictví: p. Josefa Schönfelda, jenž měl toho času v nájmu báštecký velkostatek od Nostize; Karla Bulvasa čp. 8 a Františka Syrového čp. 15; dále v tu dobu byly v Bášti 4 menší usedlosti a 5 malých.
     Politická obec Bášť skládá se ze 2 osad a to Velkého Báště a Malého Báště.
     Osada Malý Bášť měla svoji vlastní minulost. Zaznamenán jest již ve století 12., jako zemanské sídlo (tvrz) uprostřed obce, po němž ještě nyní zůstal k nalezení sklep, pod nynějším domkem Klepšovým. Podrobnějších dat však neshledáno. Osada tato čítala před světovou válkou roku 1914 18 čísel popisných, po skončení jejím vzrostla na 33 čísel popisných.
     Osada Velký Bášť vzrostla zastavením parcel "Na Horce" nyní III. část v roce 1909 až 1912; po světové válce zastavením panských polí "Na Parceli", nyní IV. část "Letná" zvaná v roce 1920 až 1923; dále rozparcelováním pole za dvorem k Malému Bašti v roce 1925 až na 115 čísel popisných.
     Obec Bašť (obě osady) čítaly po světové válce v roce 1919 celkem 720 obyvatel, čítajíc v to i 2 hájovny na Beckově a 1 vodárny, kterou u příležitosti pozemkové reformy vykoupil její dlouholetý nájemce Josef Pazdera. Tato vodárna ovšem již od roku 1884 vodu do Líbeznického cukrovaru nedodává a její komín zbořen r. 1924.
Osada Malý Bašť domáhala se té doby osamostatnění, avšak bez úspěchu. V roce 1924 byly ve znění osad provedeny změny: Velký Bášť se nadále bude jmenovati pouze "Bášť" a Malý Bášť pak se bude jmenovati pouze "Baštěk".

     Při prvních volbách do obecního zastupitelstva do politické obce Báště, konaných v osvobozené Československé republice v roce 1919, byli zvoleni na základě rovného a tajného volebního práva občané:
Karel Novák, Ladislav Bulvas, Jan Paděra, Antonín Hrouda, Josef Voves, Zdeněk Schönfeld, František Dranda, Jan Mišner, František Bělka, František Mates, Josef Kreml, Karel Křehnáč, Antonín Javůrek, Antonie Toulcová.
Toto obecní zastupitelstvo pracovalo ještě za velkých zásobovacích obtíží z následků světové války. Obecní starosta Karel Novák s aprovizační komisí měli na starosti zásobování obce potravinami, uhlím a pod. Vznikalo hojnost obtíží a mrzutostí, zvláště dokud se zde nalézali ještě i židovští vystěhovalci z Bukoviny. Mouka a cukr vydávaly se v obchodě Antonie Paděrové, brambory vydávali na poukázky místní aprovizační komise zdejší rolníci.
      V dubnu roku 1919 byla v Bášti založena Tělocvičná jednota "Sokol v Bášti", jež ihned započala vyvinovati činnost, pořádáním veřejných nácvičných hodin, cvičení a pod.
V tu dobu byla založena i "Dělnická tělocvičná jednota v Bášti", která rovněž pořádala cvičení, ochotnická divadla a pod.
      V roce 1920 byla zrušena svázanost hospodaření s potravinami (aprovisace), velice se práci obecního zastupitelstva ulehčilo. V místním Bášti se v ten čas zakoupil domek č. 13 od paní Syrové za Kčs 20.000- pro obecní potřeby, neboť "paštouška" obecní v roce 1915 vyhořela a místo po ní bylo prodáno (pro obecní domek nezpůsobilé) Antonínu Soustružníkovi, zahradníku v Bášti za Korun 1.005- dle schválení ze schůze osadního zastupitelstva v srpnu 1918.
      V roce 1920 byly činěny pokusy o postavení silnice od báštecké kapličky za domkem Antonína Šalanského čp. 53 k nádraží v Měšicích. Poněvadž však silnice tato probíhá ze dvou třetin katastrem obce Líbeznické, zahájeno s ní jednání. Obec Líbeznice po dlouhém jednání uvoluje se zúčastniti se stavby této silnice, avšak za předpokladu, že obec Bášť přispěje svým podílem na projektované silnice z Líbeznic do háje na Beckov a na měšťanskou školu v Líbeznicích. K provedení těchto projektů nedošlo pro neshody v obecním zastupitelstvu v Líbeznicích.
      Obec Bášť utrpěla ztrátu při výměně zakoupených válečných půjček Kč 2.000-, pro nezaprotokolování posledně zakoupených půjček, takže je stát v roce 1921 neuznal. Byly tudíž jako pro obec bezcenné darovány k zhodnocení českému spolku "Komenský" ve Vídni v Rakousku.
     Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 15.1.1922 usneseno vybírati 60%ní přirážku k přímým daním pro potřeby obecně-politické.